Dobře vím, jak se učit jazyky. Také vím, jak je těžké začít a vytrvat. Mohu porovnat studenty, kteří jsou úspěšní se studenty, kteří mají pocit, že se učí a vůbec jim to nejde do hlavy, připadají si neúspěšní. Ale co já?
Jak se můžete v mém příběhu dočíst, ve svém životě jsem se vždy a ráda učila jazyky. Budu-li ale upřímná, v současné době používám hlavně angličtinu a němčinu, které umím dobře a ke zdokonalování mi stačí poslech filmů, zpráv, četba mých oblíbených témat a příprava na hodiny. Nejedná se o žádné cílené studium.
Popelkou mezi jazyky, které mohu používat, je francouzština. Nádherný jazyk, krásně zní. Má ale relativně těžkou gramatiku i výslovnost.
Francouzsky jsem se začala učit „relativně pozdě“. Ve třetím ročníků gymnázia jsem s učením začala, jednalo se spíše o ochutnávku, než opravdové učení. Poté jsem se střídavě učila sama nebo někde v kurzu.
Dobře francouzsky jsem uměla před třinácti léty. Před tím, než se narodil můj první syn. Chodila jsem na soukromé hodiny fj ke své učitelce Helče, vypracovávala spousty domácích úkolů, pilně se učila slovíčka i gramatiku a během hodin hlavně konverzovala. Pamatuji si, jak jsme v Kutné Hoře seděli v létě v kavárně venku, já s obrovským břichem, poslouchali cizince kolem a samy také mluvily francouzsky. Příjemná atmosféra je při výuce důležitá.
Ještě když se narodil syn, chodili jsme s kočárkem na procházku a povídali si francouzsky, a potom mé studium nějak ustalo. Když tady píšu své vzpomínky, cítím, že je mi to líto.
Už léta si říkám, že ji potřebuji oprášit. A stále vzpomínám, na to jak jsem ji uměla. Relativně dobře rozumím, pokud čtu nějaký článek. Toto bylo také až donedávna mé jediné studium francouzštiny, četba. Vím, že existují nepravidelná slovesa, ale asi bych všechny správně nevyčasovala. Při mluvení mi občas chybí slovíčka a poslech je můj kámen úrazu. Před napsáním tohoto článku jsem vyzkoušela vzorový poslech ke zkoušce DELF B2, chytala jsem pouze jednotlivá slovíčka a po chvíli se úplně ztratila.
Ve chvíli, kdy jsem začínala psát a budovat tyto stránky, uvědomila jsem si, že chci radit lidem, jak se správně učit jazyky. I proto abych byla mnohem lepší, budu své tipy zkoušet na sobě a tak vznikla má sázka J
Konečně jsem do toho praštila a rozhodla se. Francouzštinu opráším, nebudu o tom jen mluvit. Abych měla tu správnou motivaci, vsadila jsem se. Vsadila jsem se se svým synem. Udělám si už toto léto státní zkoušku z francouzštiny. Je to jen taková sázka z legrace, kdo komu uvaří jaké jídlo. Syn si myslí, že vyhraje. Ví, že hodně pracuji, mám děti, domácnost, obrovskou zahradu a volného času pomálu. Ale
Já vím, že není důležité, jestli mám nebo nemám zkoušku. Neznamená to, že jazyk umím nebo neumím, ale já se mám na co připravovat a to se mi líbí. Pokud se učíte jazyk vy, můžete si zvolit jiný cíl, např.
……..
Důvodů proč se učit jazyk je mnoho, najděte si i vy ten svůj
V dalších článcích bych ráda psala o tom, jak se učím, jaké mám problémy a jak mi to jde. Doufám, že pro vás budou inspirací i povzbuzením při vaší cestě a učení jazyka.
Pokud se chcete i vy zlepšit při výuce jazyků, můžete vyzkoušet i několik mých tipů v eBooku zdarma 15+5 rad jak se učit cizí jazyky